Project 180 ---->HERE
Imaginary world ---->HERE
Reklamy piš sem ! ...Clik...
Čarodějky....Clik.....
Každý komentář potěší a zahřeje na srdíčku....Tímto vás tedy prosím o komentáře hlavně k povídkám :)

Perfect....F*ck this ! Aneb o přecenění a nedocenění

24. května 2013 v 17:01 | NatySs |  Diary and my feelings
Ahoj.Taky tak milujete to,jak po vás všichni chtějí,aby jste uměli všechno a byli jako ti lepší ? A vy nemůžete ? Snažíte se a nakonec z toho není nic,jen zklamete všechny a nejvíc sebe.Ta strašná chuť se někam zahrabat a zůstat tam až do konce. Neslyšet to,jak na vás křičí a podrývají vaše sebevědomí.To prázdo někde ve vás se pomalu zaplňuje tím pocitem,který nedokážu popsat a který je jako ten největší jed....A v té chvíli máte chuť jít se někam oběsit a nebo skočit z mostu,případně sáhnout po nejbližším noži nebo prášcích.Kdyby se ptali všichni ti,co se furt diví,proč je tolik sebevražd, nás , těch největších trpitelů,odpověď by byla asi jasná.Nešťastná láska,zlomený srdce,vysmívání,nedocenění a přeceňování. Přeceňování je jedna z nejhorších věcí na světě.Když si myslíte,že ten dotyčnej je superman a dokáže napsrosto vše,tak by jste se měli léčit.NIKDO NENÍ SUPERMAN ! Tohle si zapamatujte ! Když tomu člověku bude na vás fakt záležet,tak se pokusí udělat vše,aby vás nezklamal.A pak to nedokáže a život pro něj končí. Nedokázal splnit vaše představy a myslí si, že s ním nebudete chtít nic mít. Konec příběhu. Takže ponaučení ? Nesmíte si o nikom myslet,že dokáže vše a pak když nesplní vaše očekávání,tak mu nemůžete udělat to,že se k němu obrátíte zády a řeknete mu,že vás zklamal a chovat se k němu hnusně. Když bude lidi mírně podceňovat,tak vás dokáží překvapit.Ale zase se ho neptejete při mazání rohlíku,jestli to zvládne. Tím by jste ho naprosto odrovnali a k sebevraždě ho dohnali taky. A proč vám to tu vykládám ? Protože dneska nám učitelka řekla, že se jeden z mých kamarádů pokusil zabít.Podřezal se. Z jakého důvodu ? No, rodiče si mysleli,že dokáže všechno a bude mít samé jedničky a bude z něj šprt,ale on to nedokázal a rodiče mu řekli do očí,že je zklamal.Nepochopili,že pro dyslektika na normální škole je tohle tak trochu nesplnitelné.Naopak učitelky mu nedůvěřovaly vůbec.Pořád se ho ptali,jestli zvládne napsat cvičení a nebo spočítat příklad.Doma ho přeceňovali a ve škole podceňovali.A nám se s pocity nesvěřoval.Nikdo nevěděl co ho trápí a tak to skončilo.
A tady máte písničku pro všechny...Myslím,že se k tomuhle i hodí
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama